Přemýšlím, jak by vypadal svět, kdyby před 2. světovou válkou vlády řešily uprchlíky z Německa, Polska, nebo z ČSR jako teď my ty ze Sýrie.
Tehdy je také spousta zemí odmítala, některé státy, mezi nimi i ty, které teď nejhalasněji volají po pomoci, je dokonce vracely zpět do Německa k jistému minimálně uvěznění.
Naštěstí tehdy ještě zafungoval hlas rozumu a svět spojil i nespojitelné a společně zasáhl proti nacistickému Německu, které bylo příčinou nejen velké uprchlické vlny.
A to zdaleka nejen té židovské. Doporučím přečíst třeba některé romány E. M. Remarque.
V USA každého nežidovského uprchlíka z Německa velmi důkladně prověřovali a měli ho za potenciálního špiona.
Dokud budeme bez ptaní a zkoumání ptát každého, kdo si o to řekne, a zároveň nepodnikneme nic proti radikálnímu Islámu, problém se bude prohlubovat až jednou vypukne na povrch s nepředvídatelnými následky.
Co je dnes potřeba je opět mezinárodní koalice spojenců, která radikální islám zašlape do země a dá jasně najevo, podobnými praktikami, se žádné náboženství ani politické přesvědčení šířit nebude. Tedy dokud budou dýchat bojovníci islámského státu, boko haram, al quaedy a jiných skupin, není problém vyřešen.
Stejně jako tehdy v Německu existuje i v muslimském světě dost lidí, kteří jsou v opozici, nebo přinejmenším nesouhlasí s takovým pojetím islámu. Tyto síly je potřeba po vojenské porážce aktivovat a nechat na nich aby své budoucí státy vedly.
Povede to jistě ke změnám hranic, a novému spořádání v oblastech kolem dnešního Islámského státu a bude s tím jistě nemálo problémů, stejně jako bylo po 2. světové válce v Evropě. Ale stejně jako v Evropě by toto mohlo vést k delšímu období míru v tomto prostoru.
Je otázkou, ve které fázi paralely s Německem je nyní islámský stát.
Už anektoval Rakousko?
Zabral Sudety?
Je nevyšší čas něco dělat. I proto si velmi cením gesta Petra Macha, který namísto planých diskusí a performancí, podpořil veřejně zástupkyni strany, která aktivně s islamisty bojuje.
Ano, je to marxistka, ale Churchill také podpořil Stalina ve společném boji proti tehdejšímu problému. Jsou okamžiky, kdy ideové spory musí stranou.
Dále je nesmysl dělit svět na muslimy a nemuslimy, vždyť ti Jordánští upálení piloti byly také muslimy, i stále nejvíce obětí islámského státu jsou muslimové.
Hledejme tedy Churchilly a vyhoďme od kormidel Chamberleiny a Daladiery. Kam vedou ústupky a chlácholení zla jsme už nejednou v historii viděli.
