Tak nám radnice začala bojovat s korupcí, dozvěděl jsem se jednoho dne při pročítání humorného měsíčníku liberecké radnice.
Aby to nebyly jen plané řeči politiků, přistoupila radnice dokonce k vypracování protikorupční strategie.
Což o to s nešvary se bojovat má, stejně jako třeba s nemocemi a korupce jistě takovou nemocí je. Stejně jako rýma, také provází lidstvo od úsvitu dějin.
Zatímco v průběhu časů jsme se naučili, že proti rýmě se nejlépe bojuje tím, že se člověk dobře oblékne, nebo pokud je venku opravdu zima nechodí ven a když už ji chytne, nechodí mezi ostatní, aby je nenakazil .
U korupce stále máme pocit, že vymyslíme postup, jak v trenýrkách v únoru v závěji sněhu odoláme ataku virů i bacilů tím, že jasně deklarujeme, že rýmu chytit nechceme a nehodláme.
Proto možná přichází nový projekt jak takovým nešvarům zabránit. Jde na to ale podobně jako spousta jiných projektů, které stejní bojovníci proti korupci kritizovali mnohokrát. Vyberou se firmy, těm se zadá úkol a počká se, jak to dopadne. Nikdo neví, proč se vybraly zrovna tyto firmy a kolik jim za to nakonec zaplatíme.
Dokonce se ani neví jak se bude hodnotit, zda zadání vypracovaly dobře. Tedy možná se to ví, ale na veřejnost tyto informace nepronikly. Na stránkách města je dokument nazvaný „1. Věcné a časové zadání aktualizace protikorupční strategie a její financování“
Celý dokument najdete zde
Z tohoto dokumentu není jasné nic, kromě toho, že „se s tou korupcí musí něco dělat“
Forma a provedení tohoto záměru je však stejná jako tolik ony kritizované „korupční“ projekty.
Proto jsem magistrátu a politikům položil několik otázek a odpovědi na ně mě možná přesvědčí, že tentokrát je to jinak .
Ale nemyslím si to.
S korupcí politiků se nedá bojovat jinak, než jim postupně brát pravomoc rozhodovat o penězích a majetku občanů. Před listopadem byly symbolem korupce zelináři, automechanici nebo řemeslníci.
O nich také rozhodovali politici a úředníci, kteří stanovili kolik řezníků má být na obyvatele, nebo kolik aut má automechanik opravit. Poté co se tyto profese začali živit bez moudrého dohledu státu a úřednictva neznám příklad úplatku řezníkovi aby někomu schoval jatýrka, nebo automechanikovi aby jeho auto opravil předčasně.
Politici a úředníci stále rozhodují o každé druhé koruně, kterou vyděláme. Proto jsou tolik náchylní při jejich přerozdělování sem tam přihodit na hromádku, ze které „něco kápne“.
Obávám se, že zadání této analýzy je velmi podobným příkladem. Zde jsou tedy mé dotazy a těším se na jejich zodpovězení.
Oficální žádost o informace