Dneska asi naštvu hned několik lidí.
V první řade ty, kteří nadávají nad „kauzou Rath“.
Ač si i já myslím, že exhejtman hrabal kde se dalo a velmi pravděpodobně se dostával i za hranu zákona to co se dělo kolem jeho zatčení a vazby se mi hrubě nelíbí.  
Pokud se chceme nazývat právním státem, (a o tom, zda jím jsme, mám velmi silné pochybnosti) musíme právo ponechat i sprostým podezřelým, bez ohledu na to, za jaké zrůdy je máme. Historie nás nejednou poučila o tom, že udělat trestuhodnou zrůdu z „obyčejného“ občana jde velmi snadno a rychle. Proto by policie a justice měly v každém případě postupovat striktně podle zákona.
V případě Rath tak bohužel nepostupovali, a ačkoliv doktor asi nadlouho zůstane symbolem korupce, dost pravděpodobně se trestu nedočká.
Už jen to, že se před mandátovým výborem musel hájit aniž měl možnost nahlédnout do spisu by mohlo tehdy stačit na jeho propuštění z vazby, ale hlas lidu volal po krutém trestu. Ona i ta vazba byla dost za hranou.
Takže pokud chcete nadávat, nadávejte na policii, která si nebyla schopna (nebo ochotna) opatřit zákonně důkazy postačující k odsouzení pachatele. Na Ratha pochopitelně nadávat můžeme nadávat taky, ale jemu to bude asi jedno, protože díky neschopnosti několika lidí bude nejen „za vodou“ ale navíc z pohledu zákona zcela očištěn.
Někteří policisté a státní zástupci by se pak měli zamyslet nad tím, zda chtějí pracovat pro zákony této země, nebo pro „šoubyznys“, obojí dohromady jde skloubit jen velmi těžko. Chvíli jsou za hvězdy televizních pořadů, protože rychle něco vyšetří, ale poté jsou za o to větší trouby, když se začne ukazovat jak diletantské jsou někdy rychlá řešení.
Rychle soudy si smí dovolit komentátor na facebooku, bloger na svém blogu, ale ne policista, nebo státní zástupce.
Takže nové soudní projednání je na místě, ale po tom co všechno už se v této kauze zpackalo nečekám ukojení krvežíznivého davu.Další koho dnes asi naštvu, jsou lidé, kteří v Babišovi vidí to nejhorší co tato země mela tu čest mít ve vysoké pozici. A to k nim patřím, těžko bych od Husáka hledal horšího politika než je Babiš.
Ale, stejně jako v případě Rath by nebylo dobré zcela opominout nějaká pravidla, která ze států dělají civilizované společnosti.

Jedním z hlavních pravidel, a to nejen co se týče správy věcí veřejných, je pravidlo:
Nikdy neměň pravidla „za pochodu“
Také se mi nelíbí jak si slovutný pan ministr přihrává miliardy z rozpočtu a ještě to vydává za své úspěchy. Ještě méně se mi líbí jakou si tímto okrádáním všech získává popularitu, ale to už je spíše otázka pro sociology, nebo spíše psychiatry.
ALE!
Ten pán šel do voleb, za podmínek, kdy něco takového zákony neřešily. Proč to neřešily je úplně jiná otázka a je dobré se podívat na seznamy ministrů předchozích vlád, jejichž firmy zázračne po dobu mandátu vzkvétaly, nebo jejichž akcie zázračně, po nakoupení ministrem, několikanásobně zvýšily svoji cenu. Dříve se zákonodárcům nehodilo si pošlapat úrodný záhumenek „zbytečnými“ zákony, které by je brzdily v rozletu.
Problém nastal až v okamžiku, kdy namísto sice nečestných a sem tam si přilepšujících, ale v podstatě ustrašených ministříčků a premiérků, přišel sekáč. A ten se nezakecal.
To, co si předtím politici dovolili v malém, nebo po malých krůčcích tento člověk dělá okázale a ve velkém.
Je dobře, že se tím začali politici konečně zabývat, ale opět tak nějak po česku. Takže je tu zákon, který je po mnoha stránkách velmi rozporuplný a opět plný děr. Namísto jednoduchých pravidel o tom, že žádná firma, ve které má jakýkoliv podíl volený zastupitel, se nesmí účastnit žádné soutěže o veřejné peníze, ani dostávat z veřejných peněz žádné dotace, je tu změť paragrafů, které nakonec dopadnou na nějakého starostu, který vlastní třeba pekárnu na návsi a dodává rohlíčky na jednání zastupitelstva.
Pak by ministrem mohl být klidně i Babiš, jen by si musel vybrat, zda bude „zachraňovat“ Českou republiku, nebo nechá zkrachovat své impérium, které bez veřejných peněz a odpustků daní bude co se týče zisku někde kolem nuly v lepším případě.
Opět není třeba nadávat na Babiše, on jen dělá, co mu zákony povolují a narychlo spíchnuté zákony jsou stejně dobré, jako výše zmíněné „rychlovyšetřování“.
Takže opět na Babiše pochopitelně nadávat můžeme, ale on jen hraje tuhle hru podle pravidel, která nastavili třeba lidé jako Rath.
Nedělejme si iluze, že nový zákon o střetu zájmů takové lidi nějak zastaví. Jen to třeba pro pana Babiše zase bude dražší, stejně jako v době kdy si 20 minut před rozpuštěním parlamentu nechal odhlasovat povinnost pro motoristy kupovat jeho olej. A to bylo dlouho před tím, než v rámci optimalizace nákladů sám vstoupil do politiky.
Teď odejde ještě předtím, než se projeví vlivy jeho šílených nápadů.
Odejde s kompletní mapou českého byznysu, díky kontrolním hlášením a EET
Odejde jako oběť „tradičních“ politiků. kteří „všici kradnů“
A obávám se, že se časem vrátí. Mnohem silnější a a aureolou zachránce toho, co sám pomáhal zničit.
I proto bych, pokud bych měl hlasovat, byl proti „lex Babiš“