Kolegové, přátelé, příznivci, ale i naši odpůrci,
s radostí v srdci oznamuji, že Svobodní v Liberci postavili kandidátku do podzimních voleb ve městě Liberci.
Protože jsem v primárkách mezi 4 kandidáty zvítězil, je na místě se představit:
Jmenuji se, David Forbelský. Je mi 42 let a pracuji již přes 20 let jako „divný chlapík od počítačů“. Dříve jsme toto označení tak brali, dnes má moje pozice jistě i vznešený anglický název ve stylu „executive senior mouse clicker“ nebo podobně, ale dělám stále to samé – starám se, aby věci fungovaly a byl v nich systém.
Mým velkým koníčkem a částečně profesí je funkce golfového rozhodčího. Není to jen o popojíždění vozíčkem po hřišti a hlídání, aby hráči „nešvindlovali“, ale hlavně organizační práce a zajištění rovných a spravedlivých podmínek všem soutěžícími.
S touto průpravou jsem ani jinde než u Svobodných zakotvit nemohl. Myšlenka systému, kde všem bude měřeno stejně, spravedlivě a bez nečestných výhod je to hlavní, co bych chtěl ve volených funkcích prosazovat.
Neuslyšíte tedy ode mě sliby typu „Zavedu tramvaj tam a tam“, „postavíme to a to“, „zajistíme peníze pro…“.
Myslím si, že v komunální politice je třeba město vrátit tam, kde bylo před socialistickými experimenty posledního století.
Jak vlastně vzniklo třeba právě naše město? Byla zde stezka do Lužice a v okolí bohatém na hory (Německy bohatý –Reich, hora Berg) si kupci našli místo, kde se ukládali k odpočinku před další cestou. Pro jejich potřeby postupně začaly vznikat podniky, kde se mohli vyspat, najíst a nebo obstarat koně. Později jak osada rostla, majitel panství začal zajišťovat i obdobu služeb policie a soudů a za tyto začal vybírat poplatky. Tehdy se ještě poměrně přesně vědělo kdo, komu a za co platí.
Schválně, víte kolik Liberec vybere na dani z nemovitostí, z poplatků ze psů nebo na poplatku za ubytování?
Nebo kolik Liberec stojí městská policie, případně kolik platí za podporu cestovního ruchu?
Víte, kolik ročně město rozdělí sportovním klubům a zájmovým organizacím?
Z měst se stal „stát v malém“, který se rozhodl, že se o své obyvatele „postará“ od kolébky až do hrobu. A strany se předhánějí, jak za vybrané daně, které i s DPH a dalšími poplatky pomalu šplhají ke třem čtvrtinám příjmů tuto péči zajistí a budou tak ten balík peněz kontrolovat.
Proto Svobodní do voleb jdou s velmi jednoduchou, byť často pro mnohé nepochopitelnou myšlenkou, že peníze patří do rukou tomu, kdo si je vydělal.
Tím jim zůstane tolik, že nebude třeba podporovat tolik „nezbytných“ věcí dotacemi a zbydou peníze na opravdu důležité sociální, nebo opravdu veřejné a společné projekty. Proto by bylo dobré aby v zastupitelstvu bylo co nejvíce „na zemi“ stojících lidí, kteří by pomohli rozhodovat o tom co je skutečně třeba a co již je pomocí někomu na úkor dalších.
Samotné město Liberec, je na tom podobně jako rodina, kterou navštívil zástupce „půjčovací“ firmy a postupně její členy přesvědčil, že je dobré zadlužit se, aby rodina žila na řádné úrovni. A rodina se činila a opravdu si na té vysoké úrovni žila.
Ale firma se už začíná připomínat, že by chtěla ty peníze zpět.
A město, potažmo rodina má v takové chvíli několik možností:
Buď se tvářit, že se nic nestalo, že nám věci nakoupené na dluh normálně patří a když už odteď nebudeme moc utrácet, problém časem zmizí.
Nebo se můžeme začít hádat, jestli za dluh může víc mamka se svým bazénem, tatínek se svým hokejem, děda se zahrádkou nebo děti s hřištěm a obviňovat se navzájem a do nekonečna.
Ale také se můžeme rozhodnout a smířit se tím, že jsme chvíli hýřili a nyní nastal čas platit.
A tedy omezíme jak tatínkovi fotbal a hokej (investice do sportu a zájmových organizací), tak mamince kadeřníka a kosmetiku (různé revitalizace a zkrášlování), prostě všichni se musíme na pár let uskromnit, splácet dluhy a udržovat jen to nejnutnější k přežití rodiny tak, aby nestrádala.
Jakkoli mohou některé naše návrhy znít strašně radikálně, nezvykle a nerealizovatelně, jsem přesvědčen, že ta třetí cesta je správná! Vychází totiž ze selského rozumu a dennodenní praxe běžně žijícího zaměstnance.
Možná je naše řešení bolestivé a nepopulární, ale jediné vede k tomu, aby město časem mohlo zase sloužit svým obyvatelům jasně a průhledně, nejlépe podle jedné ze základních pouček golfu – buď všem stejně, nebo nikomu nic!
Je to cesta dlouhá, plná úskalí a nepohodlí, ale vede k cíli: k sebevědomému občanovi, funkčním městům a státu, na který jeho obyvatelé mohou být hrdi!
Zde jsou hlavní body volebního programu Svobodných v Liberci. Postupně ke každému zveřejníme i rozsáhlejší text s podrobnějším vysvětlením a naší představou:
- Svobodní nebudou Liberec již dále zatěžovat dalším zadlužením!
- Svobodní prosadí, že Liberec nebude vlastnit žádné firmy, ve kterých je možná konkurence soukromého sektoru, natož dotovat jejich činnost!
- Svobodní budou prosazovat, aby Liberec z daní občanů hradil jen veřejné služby a při utrácení peněz platila úplná transparentnost!
- Svobodní chtějí prosadit, aby Liberec nevybíral od občanů více daní, než kolik musí ze zákona, dále chtějí prosadit rušení poplatků, které město smí ze zákona rušit.
- Svobodní chtějí, aby Městská policie nesloužila jako parkovací služba a výběrčí pokut!
- Svobodní chtějí zavést v Liberci institut Lidového veta – Opravného referenda! (toto je pouze k diskusi, díky „kvalitním“ zákonům jen jako slib zastupitelů)
Tak tady stojím a zapichuji svůj prapor. Kdo má stejné názory a ideje, ať se postaví za mne a jde tou nelehkou cestou se mnou!
David „Forby“ Forbelský